Plzeňská stopovačka 2013

Orientační závod byl již třetím závodem seriálu Bez pedálů a jeho cílem bylo ukázat, jak je koloběžka snadný a krásný dopravní prostředek pro cesty ve městě. Je to také jediný závod, který neměl přesně předepsanou trasu a světe div se, vůbec nikdo nezabloudil.

Závod se konal 25. 5. 2013 v Plzni a předem jsme prozradili několik bodů, které musí závodníci navštívit. V jakém pořadí a po jaké trase nebylo nijak nařízeno. Na startu pak každý obdržel mapu s doporučenou trasou.



Mapa závodu

















Stáhněte si itinerář doporučené trasy

Kontrola projetí trasy byla provedena pomocí fotografií. Každý kontrolní bod museli závodníci vyfotit se svým startovním číslem. A jak závod probíhal?

Zprávy ze startu (píše Zdeněk Beneš)

Zprávy z trati (píše Vašek Jun)

Abych byl jako rozhodčí v cíli včas a zároveň nasál atmosféru trati závodu, vyrazil jsem na koloběžce od Kamenného rybníka do centra ke startovnímu kontejneru, odkud jsem vyjížděl v 8:02. Kolem Spejbla a Hurvínka na náměstí, kde jsem jako jediný místo chrtice vyfotil úplně jinou kašnu.
Nevadí, na náměstí jsem byl a tak jsem trasu dodržel. Město bylo po ránu liduprázdné a jelo se skvěle. Soutok řek Mže a Radbuzy, Kalikovský mlýn, Kilometrovka, Chotkovo sedátko, Dinopark - jednoduše idylická jízda. Na Sylván je to trochu víc do kopce, ale protože je krásná viditelnost, užívám si výhledů na Plzeň.















Při focení sylvánské rozhledny mě dojíždí cyklista. Plzeňák. Ptá se, jestli taky náhodou nejedu ke Kamennému rybníku, že nezná cestu. Jasně že jedu, ale jedu trochu oklikou. Říká, že to nevadí, protože si koupil nové sedlo a je pro něj důležité jet co nejdéle, aby si ho mohl "vysedět" - to koloběžkář nepochopí :-)

Projíždíme další body trasy. Andělíček u Košuteckého jezírka, Central park, Mikulka. Znovu a znovu mi cyklista oznamuje, že tady v životě nebyl a že neměl tušení, jaká krásná místa to v Plzni jsou. A totéž pak slyším i v cíli od závodníků stopovačky. Od Mikulky nádherný terénní sešup v poli mezi řepkou. Další z úseků, na který všichni později vzpomínají. Obkroužili jsme velký Bolevecký rybník k pláži Ostende, která byla povinným bodem trasy. A pak už cíl.

Jak prožívali závod jednotlivé týmy popsat nemůžeme. Jak se ale z fotografií ukázalo, dovedli si trať náležitě vychutnat. Vznikla tak vlastně nevyhlášená soutěž o nejkrásnější sérii snímků. Posuďte sami.

Takto viděli trať hoši z týmu Střelců












Tým Krušnej koloběh




















Jednočlenný tým KOLOBĚHsport



Tým Šumava



Tým FANA












Tým Čebudky












Tým Sběr











Tým 3 lamy












Tým Los panděros



Zprávy z cíle (píše Vašek Jun)

V cíli u Kamenného rybníka už od šesti hodin probíhá akce Na kole z Plzně na hrady, odkud cyklisté vyjížděli... na hrady.















V 9 hodin pak dorazili AZUBáci se svými lehokoly a show mohla začít.
První koloběžci přijeli v půl jedenácté. Byli to Střelci,















kteří trať projeli v nejkratším čase 72 minut. Trička zpocená, ale prý jeli na pohodu :-) Tak nevím. Kontrola fotografií proběhla bleskově a kluci přidali i pár historek z trati. Třeba jak s koloběžkou na zádech přebíhali zorané pole.
Jako druhý přijel tým Los Panděros.















Vůbec netuším, podle čeho si tahle banda štíhlejch kluků vybrala jméno týmu. Podle fotek na kontrole bylo každopádně vidět, že si trasu náležitě vychutnali. Ostatně stejně, jako všichni závodníci, kteří nešetřili slovy nadšení, jak krásně byla trasa naplánována.

Snad každý, kdo dojel do cíle, po rychlém občerstvení musel vyzkoušet, jak se jezdí na lehokole.
Parta Střelců proháněla tandem a tříkolku,


























když se v cíli objevil tým Čongo bongo.















Při pořizování cílové fotografie jsem za zády zaslechl komentář : "Kluci, máme smůlu. Jsme druzí. Je vám to jasný?!"
Kdyby to tak skutečně bylo, musel by to každý pochopit. Ale kdepak, neoblomný cílový rozhodčí měřil všem poctivě.
Přijížděly další týmy a všichni naprosto přesně dodrželi doporučenou trasu.

Jako poslední do cíle přijel rodinný tým Čebudky,
















jehož členem byla i pětiletá Lucinka. Věřte nebo ne, zvládla na své fialové "ká pětce"  15,35 kilometrů. Bez občerstvení. Sklidila samozřejmě zasloužené ovace a zvláštní odměnu pro nejmladšího účastníka .

Plzeňská stopovačka nebyla typickým závodem s hromadným startem a jízdou na čas. Opravdovým vítězem byl tady každý, kdo si dokázal z trati odvézt krásné zážitky. My jsme ale museli nějakého vítěze dekorovat.
Byl to tým Střelců, který kromě toho, že byl nejrychlejší aspiruje i na vítěze fotosoutěže.




















Obdrželi pohár vítězů. Tentokrát ještě bez šampaňského, které se chystá až na poslední závod série Bez pedálů.
Po vyhlášení vítězů pak proběhlo již tradiční losování o ceny, které věnoval prodejce koloběžek KOLOBĚHsport.

Děkujeme všem zúčastněným

Fotogalerie
Výsledky

A pokud se vám myšlenka Bez pedálů alespoň trochu líbí, rádi vás uvítáme na dalších závodech. Tím dalším bude už 28. června Noční závod - slavnost slunovratu  v Tachově.